Spolek přátel Rheinbachu

Rheinbach - naše partnerské město

Město Rheinbach leží v mírně zvlněné krajině na úpatí pohoří Eifel jižně od Bonnu ve spolkové zemi Severní Porýní - Vestfálsko 650 km od Kamenického Šenova. V současné době má kolem 25 tisíc obyvatel.

Město má bohatou historii. Starověkou Římskou říši připomíná zbytek akvaduktu. Město vyrostlo z osady germánských Franků a první zmínka o něm jako o "Reginbachu" pochází z roku 762 v listině, kterou daroval král Pipin III. tuto osadu blízkému opatství Prüm. Lenní pánové tohoto opatství tu postavili ve 12. století hrad, z něhož zbyla do dnešních dnů pouze věž a zbytky hradní brány. Věž se dnes nazývá "Hexenturm", v překladu Věž čarodějnic, což svědčí o tom, že ani toto město nebylo ušetřeno procesů s údajnými čarodějnicemi v 17. století. Městská práva byla udělena Rheinbachu ve 14. století, ale už ve 13. století byl Rheinbach opevněn mohutnými hradbami. I když se ani tomuto městu nevyhnula poslední válka, zůstalo mnohé zachováno a po poválečné restauraci se může město chlubit mnoha starobylými hrázděnými domy.

Ve městě je dvanáct mateřských škol a dvanáct škol všeobecně vzdělávacích včetně tří gymnázií, z nichž dvě jsou soukromá s internátem. Ve městě sídlí i pobočka vysoké odborné školy Rhein-Sieg, zaměřená na ekonomii, chemické inženýrství a techniku materiálu. Hudebně talentované děti se mohou vzdělávat v městské hudební škole. Existuje tu i tzv. Volkshochschule, tedy asi to, čemu mi říkáme univerzita třetího věku, s velmi pestrým programem.

Rheinbašská sklářská škola byla založena v roce 1948 jako pokračovatelka tradic šenovské sklářské školy, a to z iniciativy učitelů, vysídlených z našeho města po druhé světové válce. Jejím prvním ředitelem se stal Alfred Dorn, poslední německý ředitel školy šenovské, a jedním z odborných učitelů Friedrich Glößner, otec čestného občana města Kamenický Šenov pana Helfrieda Glössnera. Ke škole bylo přiřazeno i oddělení keramiky, která má v této oblasti dlouholetou tradici. Na rozdíl od školy naší má rheinbašská škola velmi složitou strukturu, protože slouží jako učiliště i jako střední škola s maturitou a má tedy zvláštní odvětví pro řemeslné zvládání práce se sklem a zvláštní nástavbu pro umělecké návrhářství. Obdobně se člení i výuka v oboru keramiky. Od roku 1967 sídlí škola v prostorné moderní budově a v devadesátých letech k ní byla přistavěna velká sportovní hala a vedle ní vyrostl nový žákovský internát. Škola má kolem 600 žáků.

Kromě založení sklářské školy vzniklo současně v Rheinbachu i několik dalších podniků zabývajících se zušlechťováním skla a v roce 1968 tu bylo v budově starobylé selské usedlosti založeno sklářské muzeum, pečující dnes asi o 1400 cenných kousků historického i moderního uměleckého skla. Město Rheinbach se stejně jako město naše označuje právem jako město skla.

Ve městě je i divadlo, ve kterém vystupují hostující divadelní soubory z celého Německa, a rozsáhlý park s koupalištěm a plaveckou halou a s řadou sportovišť, jako jsou tenisové kurty, fotbalová a basketbalová hřiště a několik krytých sportovních hal. Každoročně se ve městě koná podzimní veletrh a tradiční karneval.

Byl jsem u toho, když to začalo.

V devadesátých letech minulého století jsem učil na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Kamenickém Šenově. Někdy na jaře v roce 1991 mě zavolal tehdejší ředitel školy, akademický malíř Karel Rybáček do ředitelny, abych mu pomohl dorozumět se s německou návštěvou. Tou návštěvou byl pan Helfried Glössner, který se představil jako občan města Rheinbachu. Že byl německý Rheinbach městem, ve kterém se sešli bývalí němečtí učitelé šenovské sklářské školy a založili sklářskou školu tam, to jsme věděli a já jsem pokládal pana Glössnera za jednoho se současných učitelů této školy, ale brzy jsem se dozvěděl, že ho do našeho města přivedla touha poznat město a školu, na které pracoval jeho tatínek, jako dílenský učitel. Jemu byl jeden rok, když musil s rodiči opustit domov.

Byl jsem tehdy třídním v druhém ročníku a když se po pádu komunistického režimu otevřely hranice, plánoval jsem se svými žáky školní výlety do zemí, kam dříve nebylo snadné se dostat. Když jsem se seznámil s panem Glössnerem, měli jsme už v plánu Benátky a Florencii, ale hned další rok jsme jeli přes Německo do Amsterodamu a domluvili jsme se s rheinbašskou školou, že nám umožní při zpáteční cestě přespání a prohlídku školy. Byli jsme pak velmi mile překvapeni, když nás čekala nejen střecha nad hlavou, ale i sprchy a bohatá večeře u velikého grilu.

To už byla připravena půda pro vzájemnou návštěvu učitelských sborů obou škol. Když jsme pak jako učitelé navštívili Rheinbach, dozvěděli jsme se, že bychom mohli využít projektu Evropské unie s názvem Leonardo da Vinci k financování výměnné stáže našich studentů. Už předtím, v roce 1993, zajistil pan Glössner, aby se dvě žákyně naší školy, rytečky Doušová a Čapková, mohly seznámit s tamním prostředím. Ubytoval je u sebe a umožnil jim pracovat v ryteckých dílnách, hlavně u paní Wendlerové, bývalé občanky Nového Boru a žákyně české základní školy, která pomáhala našim děvčatům zvládat jazykovou bariéru.

Než došlo k první výměnné stáži, uzavřely obě sklářské školy, kamenickošenovská a rheinbašská, v roce 1996 partnerskou smlouvu o spolupráci. Výměnné stáže začaly v roce 1998, a protože v témže roce slavila rheinbašská škola 50. výročí své existence, byla v rheinbašském sklářském muzeu uspořádána výstava obou škol pod názvem Jeden kmen – dvě větve. Vernisáže této výstavy a oslav jubilea rheinbašské školy se zúčastnila početná delegace občanů našeho města, a tak byly položeny základy k partnerství našich měst.

Uzavření partnerství

Na podzim roku 2000 navštívila skupina rheinbašských občanů v čele se starostou Stefanem Raetzem naše město. Při přivítání starostou města Otou Raiterem bylo vysloveno přání uzavřít oficiální partnerskou dohodu mezi městy. Poté započala intenzivní spolupráce na přípravě partnerské smlouvy.

Partnerství s městem Rheinbachem bylo oficiálně uzavřeno 28. června 2002 při příležitosti oslav 650 let města Kamenický Šenov. Obě města se usnesla, že tuto partnerskou dohodu vzájemně naplní vytvořením a udržováním přátelských vztahů, že budou podporovat a rozvíjet vzájemné porozumění a úctu mezi obyvateli Kamenického Šenova a obyvateli Rheinbachu, že budou povzbuzovat a podporovat mládežnické organizace, organizace pro dospělé, školy, sdružení, firmy, skupiny i ostatní obyvatele v Kamenickém Šenově a Rheinbachu, udržovat vzájemné spojení, vzájemně se navštěvovat a tím prohlubovat a nově rozvíjet lidské a kulturní vztahy a tím vytvoří pro všechny časy pevnou základnu pro budoucí porozumění, úctu a přátelství mezi obyvateli Kamenického Šenova a obyvateli Rheinbachu.

30.června 2002 bylo uděleno čestné občanství města Kamenický Šenov panu Helfriedovi Glössnerovi,tehdejšímu předsedovi spolku Přátelé a partneři Kamenického Šenova a okolí za jeho aktivity ve spřátelení obou měst.

Partnerský život

V rámci partnerství a ve spolupráci s klubem handicapovaných dětí byly na podzim roku 2002 zahájeny pravidelné dobročinné burzy v Kamenickém Šenově, které pomáhají získávat finanční prostředky na rekondiční pobyty pro postižené děti. Z tohoto výtěžku organizuje také tento klub oslavy Dne dětí pro všechny děti z Kamenického Šenova.

V září 2003 navštívila delegace občanů z Kamenického Šenova město Rheinbach při příležitosti předávání „Glaspreis“ (skleněné ceny,pozn. autora), soutěže evropských sklářských škol. Žáci naší sklářské školy se velmi úspěšně umístili a žákyně Gabriela Volná dokonce získala cenu publika.

1. prosince 2003 nám pomohli Rheinbašští uspořádat vánoční dobročinný bazar na českém vyslanectví v Bonnu opět ve prospěch klubu handicapovaných dětí.

V květnu 2004 vstoupila ČR do Evropské unie a město Rheinbach uspořádalo dny České Republiky. V těchto dnech navštívily Rheinbach děti ze ZŠ Kamenický Šenov pod vedením manželů Petrusových. Koncem října 2004 přijela zase skupina zájemců z Rheinbachu poznat blíže své partnerské město a jeho okolí. Bohatý turistický a poznávací program byl obohacen i o sportovní setkání a rheinbaští s námi otevřeli i novou knihovnu a vzdělávací centrum. Společně jsme díky podpoře nadace Roberta Bosche absolvovali seminář o partnerství a dobrovolnictví. Dozvěděli jsme se navzájem jak funguje občanská společnost v našich městech, jaký je podíl našich měst na rozvoji dobrovolných spolků a sdružení a stanovili jsme si společné cíle ve spolupráci.

Děkujeme všem, kteří se svou pomocí, snahou a podporou zasloužili o vznik a dobré fungování našeho partnerství a zveme všechny zájemce mezi členy našeho sdružení.

Rheinbach - naše partnerské město - autor: Jaroslav Kopic

Byl jsem u toho, když to začalo.- autor: Jaroslav Kopic

Uzavření partnerství - autor: Kateřina Ditterová